Otevírací doba na Velikonoční svátky: 19.4. - Velký pátek - od 10:00 do 19:00; 22.4. - Velikonoční pondělí - zavřeno

Jak na jarní línání koní? Nepodceňujte výživu!

Jakmile předá zima svoji vládu jaru, čeká koňáky typický signál nového ročního období, kterým je jarní línání koní. Stejně jako příroda hlásí svoje probouzení a novou životní etapu rašením pupenů stromů a ze země vykukují první zelené špičky nového trávníku, na příchod jara reagují i koně. Najednou jsou veselejší, více těší na projížďku. Těší je pobyt ve výběhu, kde se pídí po prvních stéblech rostlin. To ale není vše. Začíná se jim měnit také srst.

Nejde jenom o výměnu srsti, ale i látkovou výměnu

Nadchází čas jarního línání koní, které začíná v závislosti na počasí v únoru až březnu. Jeho obvyklá délka činí 4-6 týdnů. Konkrétní doba trvání záleží na kondici, zdravotním stavu, krmení. Platí, že čím lepší, kondice, krmivo, tím rychleji váš oř línání zvládne. Co se vlastně děje? Chomáče zimní srsti se se koňům postupně uvolňují a padají na zem. Nejrychleji se srst obměňuje tam, kde je nejvíc vystavena vnějším vlivům, hlavně tedy tření a tlaku (pod sedlem, postrojem). Nejde ale jenom o samotnou výměnu zimní srsti. Znamená to ale také změny v organismu koně. Hlavně klisny, které se právě nacházejí ve vysokém stupni březosti, mají mnohem vyšší nároky na látkovou výměnu. Na to nesmíte zapomínat. Je to třeba zohlednit ve výživě.

Když termoreceptory zaregistrují jaro

Proč vlastně kůň líná? Jak k tomuto mechanismu dochází? Koňská kůže má receptory teploty, tlaku a bolestivosti. Tzv. Krausova tělíska v chlupových papilách registrují chlad. V podkoží se potom nachází Ruffiniho tělíska a jejich zakončení, termoreceptory. Když se vzduch zjara začne oteplovat, termoreceptory to hned zaznamenají. Dochází k většímu zahřívání kůže, což je třeba nějak vyrovnávat. Buď dojde k výměně srsti, nebo se kůň více potí.

Ve tmě a chladu líná zvíře později

Další signál vyvolávající línání přichází z hypotalamu-hypofýzy. Jde o prodlužování dne, tedy denního světla. Když si budete pozorně všímat, možná vám neujde, že tam, kde mají tmavší a chladnější stáje, línají jim koně později. Je to logické, vzhledem k většímu chladu i tmě dostanou termoreceptory v kůži i hypotalamus a hypofýza signály ke změně o něco později. Jinak je tomu také v případě koní, kteří nejsou ustájení a mají k dispozici jenom přístřešek. Ti mohou línat ještě mnohem později, klidně třeba až s nástupem léta v červnu.

Příroda si umí poradit, ale potřebuje i pomoci

U koní pobývajících v teplých stájích, nebo v případě koní, jež jsou stále dekovaní, naopak není zimní srst tak vyvinutá. Prostě příroda se přizpůsobuje situaci. V případě, že se kůň pohybuje hlavně v teplých krytých jezdeckých halách a teplých stájích, byla by ostatně kvalitní zimní srst spíše na škodu. Protože aby si kůň byl schopen zajistit ochlazování, musel by se hodně potit. A pak zase hrozí nebezpečí prochladnutí koně. Je tedy nutné využívat odpocovací deky. Chcete-li zmenšit pocení koní, je možné je nechat ostříhat. Následně se ale pak neobejdete bez zimních dek. Proto, i když si příroda mnohdy ví rady, jsou chvíle, kdy musíte koním pomoci.

Kvalitní srst jako vizitka dobrého chovatele

Jak vidíte, mezi srstí koně a jeho kůží je velmi úzký vztah. Je třeba neustále sledovat koně, aby se cítil komfortně: Příliš se nepotil, netrpěl chladem atd. Línání probíhá dvakrát ročně, kromě jarního vás čeká ještě to podzimní. Kvalitní lesklá srst oře je vizitkou jeho chovatele a péče, kterou zvířeti věnuje. Zdravý a spokojený kůň má zdravou srst, a proto proces línání rozhodně nepodceňujte. Kvalitní výživa koně podpoří dobrý stav kůže v době línání a snadný průběh tohoto procesu. Jak na to?

Správná výživa jako základ úspěchu

Dávejte koním dostatek mrkve, řepu, jablka a samozřejmě kvalitní seno. Dále proces výměny srsti povzbuďte i olejninami, lněným a slunečnicovým semenem. Semínka převařte. Doplňte stravu i o otruby a kukuřici, v obojím se nacházejí aminokyseliny obsahující síru, rovněž důležité k docílení dobrého stavu koňské kůže i srsti. Opravdu dobře a vyváženě krmený kůň by neměl potřebovat další krmné doplňky. Jak můžete koním ještě zjednodušit proces línání? Pomohou třeba gumové rohože na stájových stěnách. Když se kůň drbe o stěny, chlupy se snáze uvolňují.

Vitamíny tvoří katalyzátor biochemických procesů

Jak zajistit, aby se koně cítili během línání příjemně a ve výživě jim nich důležitého nechybělo? Látková výměna v těle koně patří mezi velmi složité procesy. Jako biokatalyzátory u nich fungují vitamíny. Pomáhají odstartovat biologické a chemické procesy v koňském těle. Samozřejmě, že velký díl vitamínů kůň získává ze své každodenní krmné dávky. Ovšem někdy tato krmná dávka k uspokojení potřeby vitamínů nestačí. Jaké vitamíny a kolik jich kůň potřebuje? Druh a množství vitamínů nezbytných pro koně se liší podle toho, jak kvalitně je krmen, v jakém zdravotním stavu se nachází, i jak je zatěžován.

Jádrem se stává kvalitní krmivo

Můžeme říci, že má-li kůň čerstvé zelené krmivo, většinou je splněna i jeho vitamínová potřeba. I kvalitní dobře usušená a správně skladovaná krmiva v dostatečném objemu mohou nároky koně uspokojit. Potíže s nedostatkem vitamínů vznikají hlavně tehdy, je-li kůň živen starým, nepříliš kvalitním krmivem, nebo pokud prodělal léčbu antibiotiky. Také pokud se aktuálně nepase a dostává jenom spařované zrní. I v takovém případě mu mohou vitamíny chybět.

Jak si koně poradí s produkcí vitamínů?

Dokážou si koně některé vitamíny třeba vyrobit sami? Odpověď zní ano. Hlavně střevní mikroflóra koní dokáže vyrobit řadu vitamínů ze skupiny B. Potom dokážou koně především z betakarotenu obsaženém v mrkvi a zelené píci si vyrobit vitamín A podle své aktuální potřeby. Naproti tomu u sušeného sena, zejména takového, které není příliš dobře skladováno, je obsah betakarotenu velice malý a potřebám koní obvykle nestačí. Přitom ale přeměnu betakarotenu má tělo koně dokonale pod kontrolou, zabrání totiž tomu, aby probíhala v nadměrném množství.

Pozor na předávkování

Předávkování vitamínem A totiž má vedlejší účinky. Jaké? Dochází k tvorbě suchých šupin na kůži, srst vypadává, sliznice mohou krvácet, porušena je rovněž stavba kostí. A hlavně: U klisen může dojít k potratu. Právě proto je regulace výroby vitamínu A velmi důležitá. Můžeme dodat, že předávkování spíše způsobí člověk, pokud by koni nadměrně tento vitamín A dodával, zatímco si ho zvíře dokáže vyrobit samo.

A co když je vitamínů nedostatek?

Jaké příznaky má naopak nedostatek vitamínu A? Mohou vznikat poruchy žláz, které vyrábějí hleny. Následně je pak kůň náchylnější k infekcím, které mohou do těla proniknout kůží, nebo sliznicí ve střevech nebo spojivkovým vakem. Dochází i k růstu tlaku mozkomíšní tekutiny. Stlačením nervů se může projevit porucha šlach nebo kulhání.

Kolik vitamínu A kůň vlastně potřebuje?

Dospělý jedinec asi 75 IE/kg, březí klisny potřebují až dvojnásobek 100-150 IE na kg hmotnosti, a ještě více hříbata 150-200 IE/kg. Pokud bychom ale dodávali vitamín A přímo v krmivu, není to řešením, mohlo by to vést ke zmiňovanému předávkování. Kůň potřebuje provitamín z krmiva, který si sám zpracuje na vitamín. Potíže s nedostatkem betakarotenu v píci mohou nastat v zimě, kdy u sušeného sena může být obsah betakarotenu až o třetinu menší v porovnání s čerstvou pící. Hlavně březí klisny pak potřebují doplněk v podobě betakarotenu, buď formou mrkve, nebo umělého krmného doplňku.