Jak pečovat o koně v zimě?

Venku je mráz, zima zalézá hluboko pod kůži. Choulíte se v péřové bundě, těšíte se na vyhřátý pokoj. Nemyslete ale jenom na sebe a zkuste si představit, jak se asi cítí váš kůň. Stát celé dny na zasněžené pastvině nejspíš není nic příjemného. Jak ale vlastně kůň snáší zimu a jak se o ně v chladném období postarat, aby neměl zdravotní problémy?

Jak cítí zvíře v chladu?

Chcete-li pochopit, jak se vlastně váš kůň v mrazu cítí, musíme si nejdříve vysvětlit, jak koně na mráz reagují. Tady nám totiž sebevětší empatie nepomůže. Kůň je trochu jiný živočich než my lidé. Zatímco my si dokážeme teplo vyrobit, tedy zapálit oheň či dnes zapnout topení, kůň v přírodě podobné možnosti nemá. Na druhou stranu se mu ale kvůli tomu příroda snažila docela dobře pomoci. Výsledkem je, že se koně cítí lépe v chladnějším prostředí než v horku. Ale pojem chladnější prostředí má taky svoje meze. Podle odborných výzkumů se koně cítí nejlépe v teplotách cca od -6,5 °C do 4,5 °C. Pokud ale teplota klesne pod -10 °C, už mu většinou nezbývá, než nastartovat termoregulaci a spalovat energii – teď už se také potřebuje zahřát.

Je ideální strava jadrná?

Podstatnou otázkou je i to, jak by se měl kůň stravovat v zimě. K odpovědi vlastně dospějete logickou úvahou. V chladu potřebuje kůň víc energie k tomu, aby si dokázal udržet stabilní teplotu těla. Proto je logické, že je třeba dodat mu krmivo, ze kterého může nějakou energii získat. Obecně se proto doporučuje jadrné krmivo jako ječmen nebo oves. Ano, sice v tomto krmení je dost energie, ale ne takové, která by produkovala teplo. Proto sice ječmen s ovšem dodá dost kalorií, ale je třeba krmit především dostatkem sena.

Rozklad sena vytváří teplo

Proč právě seno tvoří ideální zimní krmivo koní? Najdete v něm spoustu vlákniny. Ve střevě koně se na natrávené seno vrhnou bakterie, které ho zpracovávají. Při tomto zpracování, které se odborně nazývá fermentací, vzniká spousta odpadního tepla. Právě toto teplo pomáhá v zimě koni se zahřívat. Jde mu to lépe, než kdyby třeba klusal a vyráběl si teplo svalovým pohybem – tím si totiž sice nějaké teplo vyrobí, ale také spaluje, takže ho i ztrácí.

Topí si vlastním tělem

Je velice důležité, aby koně měli v zimě přístup k senu celý den, ideálně celých 24 hodin. Když ho mohou po chvílích uždibovat, nejenom, že nebudou mít čas se nudit a nebudou u nich vznikat nějaké nepříjemné zlozvyky, zároveň si takto dokážou vytvořit potřebnou energii, aby jim nebyla zima. Vlastně si tak sami podle potřeby topí vlastním tělem, aniž by potřebovali nějakou ochranu proti zimě nebo zdroj tepla.

Pozor na slámu!

„Sláma mne vyjde levněji než seno,“ říkáte si možná, když uvažujete o tom, čím svého koníka v zimě nakrmíte. Tak na tohle pozor. V koňském střevě totiž sláma na rozdíl od sena nefermentuje. Naopak střevo ucpává. Nahrazování sena levnější slámou vede ke koňským kolikám. Bez sena to prostě nejde, i když je dražší.

Tip pro vás: Co dělat, když vaše zvíře s chutí požírá slaměnou podestýlku? Je to znamení, že má málo sena. Proto mu dávejte pravidelně dostatek kvalitního sena a uvidíte rozdíl v jeho chování.

Bez vody to nepůjde

Jenže samotné krmení ještě není všechno. Stejně důležité je i pití. Nebude-li mít kůň v zimě dostatek vody, ale přitom bude uždibovat seno, bude trpět zácpou. Možná jste už slyšeli o vyšším počtu koní, u kterých se v zimě objevuje zácpa. Nejvhodnější teplota vody k pití pro koně je 2-11 °C, lepší je přitom dávat jim vodu kolem horní hranice – tedy teplejší. Jak zajistit tuto teplotu v tuhé zimě? Pokud jsou koně venku, musíte pravidelně kontrolovat, jestli napáječky a vědra nejsou zamrzlá. Chce to péči, ale uvidíte, že se to vyplatí. Koně budou spokojení a nebudou trpět zácpou.

Vyšší spalování si žádá víc kalorií

Jak v zimě krmit? Nezapomeňte, že kůň, který je v zimě venku, spaluje energii na zahřátí těla při -10 °C a nižších teplotách. Klesne-li teplota níže, bude tedy potřebovat za každý jeden stupeň Celsia, o který teploměr klesne pod tuto hranici, asi o 2,5 % více kalorií, než dostává běžně. Tím se nahradí ztráty energie způsobené spalováním na termoregulaci. Prostě mu musíte přidat krmení navíc za to, co spálí topením.

I kůň potřebuje výživového poradce

Možná vás to překvapuje. „To i u koně musím sledovat příjem kalorií?,“ říkáte si. Ano, je to tak. Také koně potřebují výživového poradce, tedy odborníka na krmení, aby jim správně sestavil jídelníček. Musí ohlídat, aby kůň měl dostatek vlákniny, bílkovin, tuků, minerálů a vitamínů. Jedině tak se bude vyvíjet zdravě. Proto je rozhodně důležité, aby na sestavování krmné dávky pro vaše zvíře dohlédl odborník, který problematice rozumí.

Dlouhá hustá srst chrání

Co vlastně koně nejlépe chrání před zimou? Samozřejmě je to srst. Je-li kůň dobře a správně živený, naroste mu také kvalitní zimní srst. Ta zabraňuje tepelným ztrátám. Dlouhá srst koní je proto na zimu nesmírně důležitá. Kdybyste udělali experiment – a prosíme vás, abyste to rozhodně nezkoušeli ‒ při kterém byste vašemu koni srst oholili donaha, zjistili byste, že jeho termoregulace nestartuje až při -10 °C, ale klidně už kolem někde nuly, cca u + 0,5 °C.

Vítr a déšť je zlo

I když koni zmokne srst, stále je tu na ochranu podkožní tuk a svaly. Pokud bychom se vžili do pocitů koně, zjistili bychom, že třeba dokáže lépe snést sníh než déšť s větrem. Proto je i pro koně pobývajícího celý den na pastvině důležité, aby tam měl přístřešek, do něhož se může schovat před deštěm a větrem. Pro koně je vítr nesmírně nepříjemný.

Dekování: Ano nebo ne?

Nabízí se samozřejmě i další ochrana koně v zimě – dekování. Má svoje stoupence i odpůrce. Pokud chcete koně v zimě dekovat, je to značně velká zodpovědnost, protože musíte mít neustále nad dekováním kontrolu, aby nedošlo k přehřátí, nebo naopak podchlazení koně. Zároveň potřebujete zásobu různých dek. Kdo nedekuje, musí dát pozor na to, aby si kůň dokázal správnou výživou vytvořit dostatečně hustou zimní srst. Pravda je taková, že nejlepší dekou je pro koně právě jeho vlastní srst. Je-li kvalitní, dekování není nutné. Nastávají ale situace, kdy je dekovat třeba.

A v jakých situacích dekovat?

Především tehdy, když svého koně intenzivně jezdíte i v zimě. Koně se pak v husté zimní srsti přehřívají, mohou se potit. Zpocená srst vystavená vzduchu způsobí rychlé vychladnutí těla, může pak dojít i k podchlazení zvířete. V takových případech se někdy koně buď holí, nebo se dekují už od konce léta (srpen, září), aby jim zimní srst nevyrostla (mají díky dece pocit tepla, což brzdí růst zimní srsti). S tímto ale musí pracovat zkušenější chovatelé. Dekují se samozřejmě nemocní koně, starší jedinci, mlaďounká hříbata a koně, jež pocházejí z teplejších oblastí – než si zvyknou na naše podnebí. Pokud dojde k nečekanému zhoršení počasí a kůň nemá možnost ukrýt se třeba v přístřešku, je na místě ho dekovat.

Deka na mokrého koně? Rozhodně ne!

Na mokrého, tedy zpoceného nebo zmoklého koně, nikdy deku nedávejte. Co se v takovém případě stane? Voda nasákne do deky a tím pádem přestane izolovat. Naopak s tím, jak se začne vlhkost z deky odpařovat, dojde k tomu, že se kůň ochlazuje. Něco jiného je ale odpocovací deka sloužící k tomu, aby pot vsákla. Tu je ale třeba z koně rychle sundat, jakmile navlhne.

Dobrý přístřešek snižuje tepelné ztráty

Někdo má koně celý rok venku na pastvě, ve výběhu. Je to dobře, nebo špatně? Je to jistě dobře. Samozřejmě takové prostředí nejvíce odpovídá volnému chovu v přírodě, pro koně je nejpřirozenější. Také kůň má celý podzim na adaptaci na nové chladnější podmínky. Na druhou stranu i na pastvině je třeba vybudovat koním vhodný přístřešek, aby se mohli schovat před deštěm, větrem či velkým mrazem – totéž dělají i v přírodě, kde se jdou schovat třeba do lesa. Je prokázáno, že kvalitní přístřešek dokáže tepelné ztráty koní v zimě snížit i o 20 %. Nemusí jít přitom o nic nákladného, stačí jednoduchá dřevěná stavba skládající se ze tří stěn a střechy.

Jak je to se zimním ustájením?

I v zimě platí, že prostředí ve stáji by mělo co nejvíce připomínat venkovní prostředí, a to i svojí teplotou. Samozřejmě mrazivé extrémy je třeba zmírnit. Ve stáji by nemělo být minus dvacet, když je krutý mráz, ale bude-li v ní do -10 °C, je to v pořádku. Doby vyhřívaných stájí, kdy se lidé snažili koně přizpůsobit obrazu svému, už jsou naštěstí dávno tytam. Všichni dobře vědí, že se kůň lépe cítí v chladu, takže chladnější a dobře větraná stáj je ideálem. Pozor: Koně v žádném případě nesmí být ve stáji v průvanu!

Zajímavost: V drsnějších přírodních podmínkách, na které jsou koně už od hříběte zvyklí a čelí jim, jsou pak schopni překonat i teploty hlouběji pod nulou. Například u koní chovaných v Kanadě se ukázalo, že jejich termoregulace naběhla až při teplotě -15 °C.

Nejvíc vadí průvan a přechody z tepla do zimy

Péči o zdraví koní v zimě je třeba věnovat také dostatek pozornosti. Koním kromě průvanu hodně vadí náhlé změny teplot, tedy přechody ze zimy do tepla a naopak. Tedy myslet si, že když koně přivedu po vyjížďce v mrazivém dni do vyhřáté stáje, udělám pro něj to nejlepší, co mohu, je velká chyba. Kůň totiž nedokáže tak rychle přizpůsobit svoji termoregulaci a trpí tím velmi jeho imunita.

Pohyb pro zdraví: Hodina denně nestačí

Zároveň je třeba myslet na to, že kůň potřebuje pro zdraví i v zimě pohyb, a to rozhodně delší než hodinovou vyjížďku denně. Neměl by trávit ve stáji příliš mnoho času. Klidně je možné ho zadekovat a vyvést ven do výběhu. S kvalitní dekou a zázemím v podobě přístřešku zvládne delší venkovní zimní pohyb i zhýčkanější koník. Je to v jeho zájmu. Ideálním pohybem v zimě je delší pomalejší procházka, ale ani v zimě se nevylučuje intenzivnější práce s koněm venku. Je možné pak koně podle potřeby překrýt dekou. Samozřejmě je třeba na konci práce nechat koně za pohybu vychladnout a uklidnit.

S jakými riziky se kůň v zimě potýká?

Nejhorší je pro něj deštivé a větrné počasí při teplotách lehce nad nulou. Naproti tomu teploty i hlouběji pod bodem mrazu snáší mnohem lépe, zejména je-li jinak suché počasí. Dále je třeba hlídat, aby nedocházelo k přehřátí nebo podchlazení. Zároveň by kůň měl lepší výživnou kondici. Někdy se uvádí i stupeň 6, tedy mírná nadváha (pozor, to rozhodně v žádném případě neznamená, že byste měli koně před zimou překrmovat!). Pokud pak kůň trochu zhubne, nevzniká žádný problém. Zdravý a dobře živený kůň zvládne zimu bez potíží.